7.3 Navedení dat pro modelování -

1.

Které dva stupně kumulace nákladových středisek se používají na zúčtovacích listech modelu?

Otázka se týká bodu 7.3.1.

„Sdružení“ a „rozložení“, kdy pojmem „Sdružení“ máme na mysli umístění více středisek pod sebe na jeden zúčtovací list a pojmem „rozložení“ umístění více středisek vedle sebe, tj. do stejných sloupců na jeden zúčtovací list.

„Sdružení“ a „sloučení“, kdy pojmem „sloučení“ máme na mysli umístění více středisek pod sebe na jeden zúčtovací list a pojmem „sdružení“ umístění více středisek vedle sebe, tj. do stejných řádků na jeden zúčtovací list.

„Sdružení“ a „sloučení“, kdy pojmem „Sdružení“ máme na mysli umístění více středisek pod sebe na jeden zúčtovací list a pojmem „sloučení“ umístění více středisek vedle sebe, tj. do stejných řádků na jeden zúčtovací list.

2.

Které vyjádření nejlépe vystihuje efekt, vznikající při sdružování nákladových středisek na zúčtovacích listech?

Otázka se týká bodu 7.3.1.

Při sdružování nákladových středisek rozhodujeme umístěním na stejný list o tom, že interní výkony budou rozdělovány všem takto sdruženým střediskům společně v jednom kroku jedním stejným driverem z celkové dávky pro všechny střediska uvedená na listě (pro účetní náklady to neplatí, tam má každé středisko pro každý účet svůj řádek, pokud neprovedu další stupeň sdružování)

Při sdružování nákladových středisek rozhodujeme umístěním na stejný list o tom, že interní výkony, budou rozdělovány všem takto sdruženým střediskům společně v jednom kroku jedním stejným driverem z celkové dávky pro všechny střediska uvedená na listě (to platí i pro účetní náklady, pokud neprovedu další stupeň sdružování)

Při sdružování nákladových středisek rozhodujeme umístěním na stejný list o tom, že interní výkony, budou rozdělovány všem takto sdruženým střediskům společně v jednom kroku pro každé středisko zvlášť samostatně definovaným driverem z celkové dávky pro všechny střediska uvedená na listě (to platí i pro účetní náklady, pokud neprovedu další stupeň sdružování).

3.

Při kterém z postupů kumulace nákladových středisek dojde fakticky ke vzniku jednoho společného „součtového“ střediska a jaký benefit tento postup může přinést?

Otázka se týká bodu 7.3.1.

Při sdružování nákladových středisek. Benefitem je mimo jiné možnost zohlednit prostřednictvím sloučeného střediska společnou příslušnost k nadřízené organizační jednotce,

Při slučování nákladových středisek. Benefitem je mimo jiné úspora práce, pokud jsou si tato střediska charakterem svých výkonů tak podobná, že se pro většinu položek užijí tytéž drivery.

Ani jeden z postupů kumulace nákladových středisek nemusí nezbytně vést ke vzniku jednoho společného součtového střediska, benefit jednotlivých postupů se může lišit podle charakteru společnosti.

4.

Pro specifické drivery „Rozvržení plných pracovních úvazků (FTE) zaměstnanců“ a „Rozvržení počtu pracovních pozic“ platí:

Otázka se týká bodu 7.3.5.

Driver „Rozvržení plných pracovních úvazků (FTE) zaměstnanců“ může v některých sloupcích vykazovat nižší hodnotu než driver „Rozvržení počtu pracovních pozic“.

Oba drivery nabývají stejných hodnot s výjimkou případů využití agenturních pracovníků.

Driver „Rozvržení plných pracovních úvazků (FTE) zaměstnanců“ může v některých sloupcích vykazovat vyšší hodnotu než driver „Rozvržení počtu pracovních pozic“.

5.

Za jakých podmínek je možno připustit využití historických nákladů (evidovaných v účetních knihách za předešlé období) pro modelování hodnotových toků aktuálního období?

Otázka se týká bodu 7.3.2.

Vždy jen dočasně, ke zkušebním účelům, před využitím výstupů modelu musí být všechna taková data nahrazena.

Plán na příští období lze vytvořit částečnou úpravou historických dat – k úpravě dojde nejprve u malé skupiny významně se měnících položek a následně, v rámci vyhodnocení prvního forecastu může být rozhodnuto, zda je takový plán nutno dále dopracovat, nebo zda bude použit jako definitivní verze.

K navedení historických nákladů (evidovaných v účetních knihách za předešlé období) se přistupuje vždy jako k jedinému zodpovědnému postupu, protože nedojde k žádnému zkreslení.

6.

Které náklady by měly vstupovat do modelu hodnotových toků?

Otázka se týká bodu 7.3.3.

Výhradně náklady finančního účetnictví v hodnotách předpokládaných pro aktuální období a některé další doplněné položky nákladů manažerského účetnictví.

Pouze náklady finančního účetnictví.

Náklady finančního účetnictví s výjimkou určitých položek bez příčinné vazby na předpokládaný výsledek v aktuálním období; některé položky nákladů manažerského účetnictví by naopak měly být doplněny.

7.

U kterých typů nákladových položek se při tvorbě nákladového modelu vždy doporučuje jejich vyřazení?

Otázka se týká bodu 7.3.3.

Pouze položky, které mají, přestože jsou vykázány jako náklady finančního účetnictví, ve své podstatě investiční charakter.

Položky vzniklé v důsledku jednorázových nepředpokládaných událostí a to tehdy, pokud jejich působení nebude pokračovat v delším časovém období.

Položky vzniklé v důsledku jednorázových nepředpokládaných událostí a to tehdy, pokud jejich působení nebude pokračovat v delším časovém období. Dále pak položky, které mají, přestože jsou vykázány jako náklady finančního účetnictví, ve své podstatě investiční charakter.

8.

Jaký je důvod pro použití lokálního namísto globálního driveru?

Otázka se týká bodu 7.3.4.

Existují sloupce na některých listech, které nemají být do rozdělení driverem zahrnuty, ačkoli globální driver má v tomto sloupci definovanou hodnotu.

Na každém zúčtovacím listu nabývá driver pro určité sloupce rozdílné hodnoty.

Driver má stejné hodnoty v jednotlivých sloupcích pro všechny zúčtovací listy.

9.

V čem se liší driver „Celkový tok hodnoty procesem“ a driver „Celková složitost procesu“?

Otázka se týká bodu 7.3.6.

Driver „Celková složitost procesu bere v úvahu nejen počet uzlů, ale také velikost hodnoty, která uzly protéká.

Driver „Celkový tok hodnoty procesem“ bere v úvahu nejen počet uzlů, ale také velikost hodnoty, která uzly protéká.

Oba drivery berou v úvahu počet uzlů i velikost hodnoty, která uzly protéká, liší se jen svou konstrukcí.

Znalostní portál

Hledat na TD-ABC

7.3 Navedení dat pro modelování

Licence: