1.
Které dva stupně kumulace nákladových středisek se používají na zúčtovacích listech modelu?
Otázka se týká bodu 7.3.1.
2.
Které vyjádření nejlépe vystihuje efekt, vznikající při sdružování nákladových středisek na zúčtovacích listech?
Otázka se týká bodu 7.3.1.
3.
Při kterém z postupů kumulace nákladových středisek dojde fakticky ke vzniku jednoho společného „součtového“ střediska a jaký benefit tento postup může přinést?
Otázka se týká bodu 7.3.1.
4.
Pro specifické drivery „Rozvržení plných pracovních úvazků (FTE) zaměstnanců“ a „Rozvržení počtu pracovních pozic“ platí:
Otázka se týká bodu 7.3.5.
5.
Za jakých podmínek je možno připustit využití historických nákladů (evidovaných v účetních knihách za předešlé období) pro modelování hodnotových toků aktuálního období?
Otázka se týká bodu 7.3.2.
6.
Které náklady by měly vstupovat do modelu hodnotových toků?
Otázka se týká bodu 7.3.3.
7.
U kterých typů nákladových položek se při tvorbě nákladového modelu vždy doporučuje jejich vyřazení?
Otázka se týká bodu 7.3.3.
8.
Jaký je důvod pro použití lokálního namísto globálního driveru?
Otázka se týká bodu 7.3.4.
9.
V čem se liší driver „Celkový tok hodnoty procesem“ a driver „Celková složitost procesu“?
Otázka se týká bodu 7.3.6.