2.2 Nákladové střediska a jejich zachycení v účetních výkazech

Základním předpokladem efektivního řízení organizace, je schopnost ekonomicky hodnotit výkon jeho jednotlivých částí. Každá část organizace, ať už se jedná o závod, divizi, útvar nebo pracoviště, může mít zcela rozdílné ekonomické výsledky. Finanční účetnictví však zpravidla hodnotí organizaci jako celek, v rámci něhož nelze výkonnost jednotlivých součástí organizace identifikovat.

Dalším důležitým prvkem útvarového řízení organizace je  řízení po linii odpovědnosti. Každá jednotka z které je organizace tvořena je zpravidla vedena konkrétními osobami, které by měly být za výsledky této jednotky odpovědní. Informační systém tohoto řízení se nazývá odpovědnostní účetnictví.

Podstata odpovědnostního řízení spočívá v rozdělení činnosti podniků do základních buněk, které se nazývají střediska, útvary, týmy či samostatná pracoviště. Tuto činnost vykonávají konkrétní osoby, které činnost ovlivňují a jsou za ni odpovědné. Manažerské účetnictví zachycuje činnost základních buněk podniku, zachycuje jejich náklady, výnosy, kvalitu, zlepšování i prostředky, které pracoviště dostává pro svou činnost k dispozici.

Odpovědnostní účetnictví jako informační systém podniku zahrnuje především vymezení jednotlivých oblastí odpovědnosti a pravomoci, stanovení kritérií a jejich požadované úrovně odpovědným pracovníkům, zajištění zainteresovanosti na splnění těchto výsledků.

Zavádění odpovědnostního účetnictví a zajištění jeho úspěšného fungování je velmi složitý proces. Nejdůležitější hlediska při zavádění odpovědnostního účetnictví jsou:

• řešení organizační a ekonomické struktury podniku,
• míra centralizace a decentralizace při řízení pracovišť,
• vyjasnění základních rysů řízení konkrétních pracovišť.

Organizační a ekonomický struktura spolu do určité míry souvisí, jedná se ale v praxi o často rozdílná pojetí. Organizační struktura vymezuje rozsah činností vykonávaných určitými organizačními jednotkami a definuje jejich hierarchické vazby. Na rozdíl od ní, ekonomická struktura vymezuje definuje útvary u kterých je prováděna oddělená resp. Samostatná evidence nákladů, případně dalších ekonomických veličin.

Míra centralizace a decentralizace při řízení pracovišť stanovuje míru, v jaké jsou ekonomické jednotky (útvary) oprávněny samy rozhodovat o své činnosti. Tato otázka bude podrobněji probrána v závěrečných odstavcích této kapitoly.

Vyjasnění základních rysů řízení konkrétních pracovišť poté souvisí s konkrétním vymezením pravomocí a pravidel fungování jednotlivých útvarů. Zde je možné např. vymezit, na základě jakých kritérií budou jednotlivé útvary hodnoceny vedením podniku.

• Ekonomická struktura podniku

Ekonomická struktura podniku se týká uspořádání odpovědnostních pracovišť podniku. Odpovědnostní pracoviště jsou motivována a zainteresována na dosažení žádoucí úrovně finančně (hodnotově, peněžně) vyjádřeného výsledku. Jsou řízena pomocí finančních nástrojů, které mají určitou formu a obsah. Pracoviště se člení podle stanovených úkolů nebo odpovědnosti, kritérií hodnocení a způsobu zainteresovanosti na:

• nákladová;
• zisková;
• rentabilní;
• investiční;
• výnosová;
• výdajová.

Nákladové středisko

Je nejnižším útvarem, za než se zjišťují náklady z hlediska odpovědnosti. U nákladových středisek jsou tedy evidovány pouze náklady. Středisku, resp. jeho pracovníkům se stanoví rozpočty ovlivnitelných nákladů, které jsou předmětem kontroly. Nákladová pracoviště odpovídají za plnění rozpočtu ovlivnitelných nákladů. Hmotná zainteresovanost je zaměřena na úspory skutečných nákladů.

Výnosové středisko

Je určitou analogií nákladového střediska, ovšem pro oblast výnosů. Výnosová střediska působí v oblasti prodeje výkonů, ovlivňují výnosy podniku. Zainteresovanost jejich pracovníků je tedy vázána jednak na růst výnosů z prodeje, jednak na úsporu ovlivnitelných, hlavně režijních nákladů.

Ziskové středisko

Základním rysem ziskového střediska je to, že pracovníci střediska (resp. jeho vedoucí) odpovídají jak za náklady, tak za výnosy, vynaložené, resp. realizované ve vztahu k vnějšímu okolí podniku. Pracovníci střediska musí tak mít pravomoc ovládat činitele, které ovlivňují jak vznik nákladů střediska tak jeho výnosy. Zainteresovanost střediska se tak obvykle váže na dodržení určité míry rozpočtovaného zisku.

Rentabilní středisko

Odpovídá za náklady a výnosy střediska a dále za střediskový kapitál, tzn. za výši prostředků vázaných v pracovišti, resp. míře vázaného čistého pracovního kapitálu. Tento předpoklad se týká hlavně výše postavených výrobních a jiných útvarů, kde odpovědní pracovníci ovlivňují zejména výši zásob nebo výši pohledávek a krátkodobých závazků vůči obchodním partnerům. Hmotná zainteresovanost je dána výnosností (rentabilitou) vázaného kapitálu.

Investiční středisko

Odpovídají stejně jako rentabilní pracoviště za náklady, výnosy a vázaný kapitál, a dále mají právo rozhodovat o pořizování investic. Hmotná zainteresovanost je vázána na míru zisku a efektivnost investic.

Výdajové středisko

Odpovídají za dodržování rozpočtovaných výdajů a jejich zainteresovanost je vázána na splnění dílčích úkolů, etap vývoje, výsledcích projektů apod.

Vztah jednotlivých typů středisek

Jednotlivé typy středisek jsou v organizaci zpravidla uspořádány do určité formy hierarchické struktury. Jak jsme již uvedli v předchozí kapitole nejnižší úrovní jsou nákladová střediska, která bývají definovány již na relativně nízkých úrovních útvarů. Náklady jsou z pohledu evidence, ve vztahu k segmentům organizace relativně snadno identifikovatelné.

Na dalším hierarchickém stupni, o řád výše, stojí výnosová, resp. Zisková střediska. Tento typ středisek se v praxi často označuje také pojmem profit centrum. Na profit centru jsou evidovány výnosy a zisk. Vzhledem k tomu, že externí výnosy zpravidla realizuje pouze omezený počet útvarů, je jejich počet nižší než je tomu u nákladových středisek. Nákladová střediska jsou poté profit centrům podléhající.

Na ještě vyšší hierarchické úrovni zpravidla stojí investiční střediska, která jsou definována většinou na úrovni celých závodů.