5.1.4 Nákladový objekt

Definice nákladových objektů

Náklady aktivit jsou nákladovým objektům přiřazovány až na závěr celého kalkulačního procesu. Definice nákladových objektů tak bývá často řazena až mezi poslední etapy tvorby ABC systému. Struktura nákladových objektů, které mají být v ABC systému definovány se, však často projevuje v architektuře celého systému, a má vliv i na podobu struktury aktivit. Návrh nákladových objektů je z tohoto důvodu vhodné provádět zároveň s definicí struktury aktivit.

Současné podniky často provádějí nákladovou a výnosovou evidenci daleko širší spektra nákladových objektů než tomu bylo v minulosti, kdy jediným objektem výpočtu nákladů byl zpravidla výrobek nebo služba jako základní jednotka výstupu firmy. Tato skutečnost se odrazila v daleko volnější definici výstupů organizace ve formě nákladových objektů.

Nákladový objekt představuje předmět spotřeby výkonu jednotlivých aktivit. Mezi základní nákladové objekty bývá řazen výrobek nebo služba měřená měrnou jednotkou (ks, kg atd.). Každý nákladový objekt spotřebovává určité množství aktivit, vyjádřené počtem jejich jednotek. Další možností je jako nákladový objekt definovat zákazníka. Další skupinou nákladů v podniku jsou náklady spojené s nákupními činnostmi. Nakoupený materiál či komodita zde tedy může vystupovat jako odděleně sledovaný nákladový objekt. Stejným způsobem můžeme identifikovat další druhy nákladových objektů, jako je zakázka, trh nebo distribuční kanál.

Takto definované nákladové objekty a jim odpovídající aktivity mohou být uspořádány do hierarchické struktury (viz obr 1). První skupina aktivit a s ní spojených nákladů se týká vstupní logistiky nebo nákupu, tyto náklady resp. aktivity jsou vyvolány potřebou pořízení a uskladnění materiálu a dalších vstupů. Tyto náklady lze přiřadit skladovaným materiálovým položkám, dle skutečné spotřeby aktivit, čímž dojde k navýšení jejich hodnoty o náklady vstupní logistiky. Nákladovým objektem je zde materiálová položka. Takto překalkulované ceny materiálu potom vstupují do výrobního procesu, kde spotřebovávají jednotlivé aktivity výroby. Výstupem tohoto procesu je tedy hotový výrobek, který v sobě zahrnuje veškeré náklady výrobního procesu. Nákladovým objektem je zde výrobek. Výrobek pak postupuje ve směru hodnotového řetězce dál a postupně na sebe nabaluje další náklady, tak jak spotřebovává jednotlivé výkony podnikových aktivit. Výrobek je dále potřebné vyexpedovat a prodat. V této fázi tedy spotřebovává aktivity expedice. Zde může být nákladovým objektem opět výrobek, nebo určitá zakázka nebo dávka (např. určitý počet výrobků na paletě). Dále přichází na řadu aktivity spojené s uzavíráním kontraktů a vyjednáváním s odběrateli. Tyto aktivity se týkají vždy konkrétního zákazníka a sjednaného kontraktu. Nákladovým objektem v tomto případě bude tedy zákazník. Poslední fázi kalkulace v našem modelovém příkladu, jsou marketingové aktivity spojené s konkrétními trhy. Zde budou tyto trhy opět individuálně sledovanými nákladovými objekty vyvolávajícím vznik nákladů tohoto typu.