7.1.1 Náklady z pohledu modelování hodnotových toků

Model hodnotových toků se nezabývá přímými náklady, které jsou v účetnictví podniku zapsány přímo ke konkrétnímu obchodnímu případu, resp. jednicovými náklady, jejichž velikost ve vztahu k vyprodukovanému množství produktu je dána spotřební normou. Tyto dvě skupiny nákladů jsou od počátku s každým obchodním případem, resp. produktem pevně spojeny a všeobecně vnímány jako základ utvářené hodnoty jednotlivých podnikových produktů, který nečiní problém prakticky v žádném druhu nákladové kalkulace.
Předmětem modelování hodnotových toků jsou zbývající, tj. nepřímé režijní (režijní = nejednicové) náklady. Ty jsou v účetnictví podniku zapsány souhrnně, tedy bez vazby na konkrétní obchodní případ (nejčastěji zaúčtováním dokladu o celkové spotřebě za období) a při vyčíslení hodnoty produktu musí být započítány určitou, kalkulovanou (= výpočtem stanovenou) dávkou. Model hodnotových toků umožňuje vypočítat velikost každé takové dávky prostřednictvím hodnotových toků, vztahujících se k procesnímu schématu, použitému v konkrétním případě, a to prostřednictvím obchodních interakcí mezi ekonomickými subjekty.