7.3.3 Rozhodnutí a vyloučení / doplnění nákladových účtů
Znalostní báze
Popis - definice
Rozhodnutí o vyloučení / doplnění nákladových účtů
Do modelu hodnotových toků by měly vstupovat pouze náklady, přímo či nepřímo příčinně související se spotřebou vstupů do obchodních zakázek v období, pro které je model připravován.
Oproti nákladům, vykazovaným ve finančním účetnictví, může existovat řada typů nákladových položek, které, mohou-li hrát v ocenění produktů relevantní roli, musí být vyloučeny, nebo naopak doplněny (jde o situaci podobnou doplňování resp. vylučování nákladů z hlediska daňové uznatelnosti v daňovém přiznání za určité období). Provedená úprava odpovídá víceméně úpravě, prováděné v manažerském účetnictví při definici manažerského hospodářského výsledku.
Výukové texty
Korekce účetního pojetí nákladů při tvorbě modelu hodnotových toků
Při tvorbě nákladového modelu se vždy doporučuje vyřazení u těchto typů nákladových položek:
- Položky vzniklé v důsledku jednorázových nepředpokládaných událostí, tj. víceméně nahodile v míře přesahující běžné předpoklady a to tehdy, pokud jejich působení nebude pokračovat v delším období Např. nepředvídané válečné konflikty jsou většinou takovou jednorázovou událostí, pokud jde o přerušení přepravních cest, pak mohou působit jak krátkodobě (konkrétní zakázka byla dodána delší záložní cestou, ale opakování této situace už není pravděpodobné), tak i dlouhodobě (optimální cesta je na dlouhou dobu válečným konfliktem blokována) na zvýšení přepravních nákladů.
- Položky výdajů, které mají, přestože jsou vykázány jako náklady finančního účetnictví, ve své podstatě investiční charakter, tzn., jejich efekt bude převážně působit až na zakázky realizované v obdobích následujících po období, pro které je model sestavován. Navzdory skutečnosti, že podobné typy nákladových položek by ve finančním účetnictví neměly vůbec existovat, praxe účtování je z mnoha důvodů často odlišná – vždy je tedy nutno prověřit, čím se zabývají pracovníci marketingu, výzkumu a vývoje, středního a vyššího managementu apod., pokud jsou jejich mzdy účtovány v plném rozsahu jako náklady; jsou-li identifikovány práce investičního charakteru, je nutno také hledat další související položky v oblasti spotřeby materiálu, energie, paliv nebo služeb.
Naopak, v následujících oblastech by mělo být zváženo doplnění do modelovaných nákladů u těchto určitých nákladových položek:
- Rezervy nad rámec rezerv ve finančním účetnictví, vytvářené s ohledem na možnost výskytu mimořádných nákladových položek, pokud odpovídají míře aktuálně pro dané období předvídaného rizika a nejsou pokryty pojištěním (jde de facto o „interní pojištění“ s tvorbou interních pojistných fondů právě z takových rezerv, přiměřená výše by měla být stanovena metodami pojistné matematiky pro všechny relevantní hrozby v daném období – obchodní, technické, politické atd.).
- Amortizace nehmotných aktiv, která odpovídají aktivovaným výdajům v bodě 2 předchozího odstavce, a nachází se již fakticky ve stavu „uvedení do provozu“ – aktivně jakkoli působí zamýšleným způsobem na aktuální obchodní zakázky. Tato amortizace bude založena na poměru předpokládaného hodnotového efektu v aktuálním období k celkovém efektu (respektovaná, i když nepřesná praxe je předpokládat ve všech obdobích uplatnění stejného efektu, tj. praktikovat de facto obvyklý účetní odpis prostřednictvím odhadované doby využitelnosti – „morální životnosti“ příslušného nehmotného aktiva).
- Kladné i záporné korekce účetních odpisů a amortizací na jejich „manažerskou“ úroveň – tj. hodnotu co nejpřesněji odpovídající pro uvažované období faktickému ocenění předpokládané ztráty hodnoty aktiva.
- Dopočet odhadovaných skutečných finančních nákladů v případě financování vlastním kapitálem Tento krok hraje velmi významnou roli pro přesnost modelu, zároveň však musí být doprovázen změnou vnímání hospodářského výsledku, vykazovaného kalkulačním vzorcem: půjde o formu ekonomické přidané hodnoty (EVA), tj. přijatelný výsledek je již hodnota 0!.
